Night Shopping sleva 25 %
*Kód: VANOCNINS ⚡ V košíku můžete použít víc kódů.
🎄 Potřebujete balíček do Vánoc? Objednejte do středy 18. 12. do 10 hod. Pozdější objednávky odešleme, ale doručení včas neslibujeme. ✅ P.S. Dárkové poukazy posíláme obratem do e-mailu.
*Kód: VANOCNINS ⚡ V košíku můžete použít víc kódů.
Určitě už jste slyšeli názor, že za nadváhu můžou hormony. Které z nich mají vliv na naše hubnutí a proč? S endokrinologem pardubické nemocnice Tomášem Roubíčkem jsme si povídali o účincích hormonů na úspěšnou redukci, ale i o tom, co se s tělem děje v období menopauzy nebo proč někomu při hubnutí padají vlasy.
Základním hormonem regulujícím tvorbu tukové tkáně a ovlivňující metabolismus glukózy (cukru) je inzulin. Jeho hladina se zvyšuje po každém přijmu sacharidů – cukrů (jak jednoduchých, tak složených). Pomáhá zpracovávat cukry a přeměňovat je na bílkoviny a tuky. Při nadváze či obezitě se jeho množství v těle zvyšuje trvale (inzulinová rezistence), což vede k vyšší tvorbě a ukládání tuku v těle.
Dalším hormonem ovlivňující hmotnost je kortizol, hormon kůry nadledvin. Kortizol bývá často označován jako hormon stresu. Jeho hladina se zvyšuje při zátěži organismu, např. horečce, spánkové deprivaci, intenzivním cvičení. Jeho hlavním cílem je mobilizace organizmu při stresové zátěži. Ovlivňuje rozklad bílkovin, zvyšuje produkci cukru a mobilizuje tuk. Jeho dlouhodobě zvýšená hladina vede k abdominální obezitě (tuk uložený v podkoží břicha).
Štítná žláza produkuje tzv. thyroxin. Ten má vliv nejen na metabolismus, ale i na řadu jiných dějů v organismu (kardiovaskulární a dýchací systém, krvetvorbu, svalovou a kostní soustavu).
Jeho hladina určuje bazální metabolismus (což znamená základní energetický výdej – ten, který je nutný pro základní chod organismu), dále i metabolismus cukrů, tuků a bílkovin. Pokud bude hodnota patologicky zvýšená nebo snížená (tzv. hypothyreóza – nízká hladina hormonu, nebo hypethyreóza – vysoká hladina), bude to mít adekvátní vliv na hmotnost.
Pohyb je zásadní pro správné nastavení regulace energetické bilance.
Pohyb zvyšuje energetický výdej a hubnutí je v zásadě podmíněno vyšším energetickým výdejem než příjmem (tzv. přiměřený kalorický deficit). Pohyb také snižuje inzulinovou rezistenci a tím i produkci inzulinu. Dále zvyšuje bazální metabolismus, tzn. že i za podmínky, že zrovna nejsme aktivní, více spalujeme tuky a hubneme.
Spánek zase ovlivňuje centrální regulaci energetické bilance a jeho nedostatek je stresový faktor, který mimo jiné zvyšuje množství kortizolu, což zase vede k nadměrnému hromadění tukových zásob.
Inzulinová rezistence je tzv. nedostatečná odpověď organismu na hormon inzulin. Přispívá velkou měrou k rozvoji diabetu 2. typu.
Jsou to:
dále především:
Tuková tkáň vytváří řadu faktorů ovlivňujících regulaci příjmu potravy. Jednoznačně nejdůležitější je leptin. Přes další látky působí v hypothalamu (část mozku, která je mimo jiné zodpovědná za řízení energetické bilance) a vede ke snížení příjmu potravy. Jeho množství je závislé na množství tukové tkáně. U obézních jedinců je ale zároveň odolnost na tento hormon.
Naopak ghrelin je hormon, který se tvoří ve sliznici žaludku a který tělu oznámí, že má nedostatečný energetický příjem a nutí ho jíst více potravy a ukládat tuk do podkoží. Pokud se tedy snažíte zhubnout je potřeba snížit hladinu hormonu ghrelinu v krvi. Toho lze nejlépe dosáhnout tak, že se budete snažit
Na první pohled se může zdát, že ghrelin je naprosto zbytečný hormon, který lidem brání shodit přebytečná kila. V minulosti ale tento hormon pomáhal lidem udržovat zdravé množství tělesného tuku, který pak mohli využít v horších časech, když nebylo co jíst.
V menopauze, kolem 50. roku života ženy, klesá hladina ženských hormonů, tzv. estrogenů, které se běžně tvoří ve vaječnících.
To může způsobit tzv. klimakterický syndrom, který se projevuje např. návaly, pocením, bušením srdce dále nespavostí, úzkostí, poruchou koncentrace, ztrátou energie, poklesem libida, častými změnami nálady atd.
Jedním z významných negativních projevů snížené produkce estrogenů je rozvoj osteoporózy, tedy výrazného úbytku kostní tkáně a vyššího rizika vzniku zlomenin.
U mužů, na rozdíl od žen, nedochází k prudkému, ale jen k pozvolnému poklesu funkce pohlavních orgánů. Koncentrace testosteronu, hlavního mužského hormonu, klesá přibližně o 1,5 % ročně. Ubývá svalová síla a hmota, přibývá tuk.
Hladina souvisí i s obezitou, tedy přirozená váha zvýší jeho hladinu. Dalšími důležitými faktory jsou:
Padání vlasů při redukční dietě může být způsobeno nedostatečným množství bílkovin (tzv. esenciálních aminokyselin – tzn. těch, které si tělo neumí vytvořit a musí je přijmout z potravy), také to může být nedostatkem vitamínů, stopových prvků (železo, zinek, biotin atd.).
Pokud vám v průběhu dietního plánu padají vlasy, kontaktujte nás. Individuálně s vámi probereme možné příčiny a poradíme, jak tomu předejít.
Při samovolném hubnutí a vypadávání vlasů je důležité konzultovat svého praktického lékaře, který může provést další vyšetření – např. vyšetření hormonů štítné žlázy.
Tuky jsou základní a nejbohatší energetickou živinou. Jsou důležité pro syntézu některých hormonů a vyvolávají dlouhodobější pocit sytosti. Dále zajišťují zpracování některých vitamínů, např. A a E, podílí se na funkčnosti pohlavních orgánů, jsou důležité při výstavbě buněčných membrán. Při snižování váhy je nutné omezit spotřebu nasycených tuků, a naopak dodat našemu organismu v dostatečném množství kvalitní nenasycené mastné kyseliny.
Z hlediska fungování metabolismu a zajištění energetického výdeje je jistě vhodnější cvičení po snídani.
Rána nalačno je organismus nastaven díky produkci kortizolu na šetření a energetický výdej je zajištěn odbouráváním především bílkovin (svalů) jen v malé míře tuků. Zvýšením výdeje cvičením prohloubíme toto odbourávání, a tím si zajistíme nežádoucí pokles svalové hmoty.
Naopak po jídle se vyplavuje inzulin, přeruší se odbourávání bílkovin a vstřebaný cukr se použije ve svalech k činnosti. Následná produkce inzulinu zajistí i novou produkci bílkovin ve svalech a delší aerobní cvičení začne odbourávat i podkožní tuk.
V první fázi, při krátkodobém hladovění (asi 72 hodin), se zvýší odbourávání zásobního cukru v játrech a svalech a poté se stimuluje i odbourávání tuků.
Při dlouhodobém hladovění pak stoupá odbourávání bílkovin, aby byly zajištěny látky pro tvorbu glukózy (cukru v krvi). Obecně se však metabolismus reguluje tak, aby se bílkoviny v maximální možné míře šetřily. Stupňuje se odbourávání tuků, což vede k nadprodukci ketolátek. Orgány závislé na glukóze se postupně adaptují na větší využití ketolátek jako zdroje energie, takže odbourávání bílkovin postupně klesá (z počátečních asi 75 g bílkovin za den, tj. asi 300 g svaloviny, na asi 25 g bílkovin, tj. asi 100 g svaloviny denně). Kromě snížené sekrece inzulinu se postupně snižuje i produkce hormonů štítné žlázy. Snižuje se produkce tepla a fyzická aktivita hladovějícího jedince.
Nejčastější nerovnováha je dána nedostatkem či nadbytkem hormonů štítné žlázy. Nedostatek se může projevit otoky, pomalejším pulzem, zpomaleným tempem, vypadáváním vlasů, suchou pokožkou, chudokrevností, chrapotem, zvýšením váhy.
Naopak zvýšená funkce se projevuje bušením srdce, nesnášenlivostí tepla, třesem, hubnutím, teplou, jemnou kůží, padáním vlasů, průjmy, nervozitou.
Při jakýchkoli takovýchto příznacích je nutné navštívit praktického lékaře.
V rámci pravidelné preventivní prohlídky praktický lékař zjišťuje hladiny hormonů štítné žlázy, jejichž hladiny jsou nejčastěji vychýlené. Samozřejmostí je jejich vyšetření při stavu, který by mohl být způsoben jejich nízkou či vysokou hladinou.
Hladiny dalších hormonů již patří do vyšetřování endokrinologem. Kromě již zmíněných hormonů štítné žlázy se vyšetřují zejména hladiny hormonů kůry a dřeně nadledvin, pohlavních hormonů a hypofýzy (podvěsku mozkového).
Ohledně ovlivnění energetické bilance a potažmo hmotnosti můžeme hormony rozdělit mezi ty vznikající a působící centrálně – v mozku (např. neuropeptid Y, orexiny atd.) a ty, které vznikají jinde v těle – v kůře nadledvin (kortizol), ve slinivce břišní (inzulin), ve sliznici žaludku a tenkého střeva (ghrelin, GLP, pankreatický polypeptid, cholecystokinin a další), v tukové tkáni (leptin, adiponektin) a také nesmíme zapomenout ani na hormon štítné žlázy (thyroxin).
Regulace energetické rovnováhy je pro organismus rozhodující pro přežití. Je-li tato rovnováha narušena, dochází na jedné straně k obezitě, na druhé straně k podvýživě.
Na otázky odpovídal: MUDr. Tomáš Roubíček, endokrinolog
Foto: archiv Tomáše Roubíčka, ShutterStock
Tenhle článek stojí za sdílení!
Výživový poradce a kondiční trenér v jedné osobě. Zodpovědně rozšiřuje náš sortiment o nové produkty a píše články z oblasti zdravého životního stylu.