Umělá sladidla v keto dietě – démon, nebo spása?

Většina z nás má sladkou chuť ráda. Denně se tak v jídelníčku setkáváme s cukry nebo s jeho náhražkami. Vlastně i ti z nás, kteří sladkým potravinám neholdují, sladidla konzumují ve slaných výrobcích, aniž by si toho byli vědomi. Vysvětlíme si, jaké zdravotní komplikace nám mohou sladidla způsobit, a co je naopak neprávem se šířící pověra. Představíme si sladidla, která využíváme v KetoDiet produktech.

Umělá sladidla

Zaměříme se na to, jak umělá sladidla ovlivňují:

• úspěšné hubnutí,
• hladinu krevního cukru,
• střevní mikroflóru.

Sladidla – o co vlastně jde?

Obecně jsou sladidla látky poskytující potravinám a nápojům sladkou chuť. Používají se nejen z důvodu ochucení potravin, ale také za účelem konzervace, fermentace či za účelem získání požadované konzistence potraviny.

Rozdělit je můžeme podle několika faktorů:

• sladidla přírodního původu
• uměle vytvořená sladidla

Dělit je můžeme také na základě obsahu energetické hodnoty na:

• sladidla kalorická
• sladidla se zanedbatelnou či nulovou energetickou hodnotou

Umělá sladidla a jejich funkce

My se dnes zaměříme na sladidla umělá, což jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť, ale nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí – např. fruktóza a med. Umělá sladidla nalezneme je například v těchto potravinách:

• sladké nápoje,
• cukrovinky,
• marmelády,
• mléčné výrobky,
• žvýkačky,
• ale i proteinové nápoje či tyčinky.

---

Mezi nejčastěji používaná sladidla patří aspartam, acesulfam K a sacharin.

---

Polyoly – plusy a mínusy

Mezi umělá sladidla dále patří sladidla v potravinách, která jsou založena na bázi polyalkoholů neboli polyolů (například sorbitol, xylitol a maltitol). Ta mají své benefity i svá negativa. Existuje studie, podle které mají prebiotické účinky, tj. působí jako potrava pro naše „dobré” bakterie ve střevech. Na druhou stranu mohou způsobit gastrointestinální potíže, pokud jich sníme příliš.

I proto legislativa udává, že pokud se v potravině či doplňku stravy ve 100 g nachází více než 10 % polyolů, je nutné uvést na obale upozornění, že „při nadměrné spotřebě může vyvolat projímavé účinky”.

Každý jedinec však různé polyoly toleruje jinak, proto neexistuje jedna doporučená bezpečná dávka pro všechny. Někde se objevují doporučení nepřekračovat 40–50 g, což znamená např. ne více než 2–3 proteinové tyčinky slazené polyoly denně, ale je to velmi individuální věc.

Umělá sladidla, která využíváme v KetoDiet produktech

Acesulfam K

Jedná se o heterocyklickou látku bezbarvé nebo bílé krystalické povahy, která je termostabilní. Tělem prochází bez jakékoliv změny, jelikož je nestravitelný. Je 200× sladší než cukr a po přezkoumání více než 50 studií byl už v roce 1983 schválen jako přídavná látka do potravin v 90 zemích. Jako sladidlu se mu pak dostalo schválení až v roce 2003. Většinou ho najdeme ve spojení s aspartamem, méně často už se sukralózou. Zkrátka v drtivé většině případů s nějakým dalším sladidlem, a to z jednoho prostého důvodu – má hořký „ocásek”. Je však odolný vůči teplu a jen tak se nerozloží (je stabilní).

Život acesulfamu v našem těle je krátký. Po konzumaci acesulfamu jej naše tělo kompletně absorbuje a poté okamžitě vyloučí nezměněno močí.

Kolik acesulfamu K můžete denně sníst či vypít?

Přijatelná dávka při běžném konzumování je 15 mg/1 kg tělesné hmotnosti za den. Z toho vyplývá, že člověk, který váží 70 kg, může bez nežádoucích účinků denně zkonzumovat 1,05 g acesulfamu K. Toto množství odpovídá 210 g cukru.

---

V případě Coca-Coly Zero by to bylo pro 60 kg osobu cca 22 ks 330ml plechovek denně.

---

Sukralóza

Jedná se o halogenový disacharid. Tři –OH skupiny sacharózy byly nahrazeny chlorem, čímž vznikla sukralóza. Její objevení spadá do roku 1976, kdy byla objevena náhodně. Sukralóza je asi 500–600× sladší než cukr. Přibližně 85–97 % opouští tělo nezměněno, pouze 3–4 % odchází s močí. Chuťově je srovnatelná s cukrem, je velmi termostabilní. Sukralóza je zdravotně nezávadná, nebyl prokázán žádný karcinogenní ani mutagenní efekt. V Evropské unii však byla schválena až v roce 2004.

Kolik sukralózy denně můžu sníst či vypít?

• JECFA (Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives), mezinárodní organizace sdružující experty přes bezpečnost potravinářských aditiv, stanovila akceptovatelný denní příjem pro sukralózu na 15 mg/1 kg tělesné hmotnosti za den. Pro 60 kg osobu je to tedy 900 mg za den.
• FDA (Food and Drug Administration) však po přezkoumání cca 110 dalších studií množství přehodnotila a snížila příjem na 5 mg/kg tělesné hmotnosti za den, tj. 300 mg sukralózy za den.
• Podle profesora klinické medicíny Jamese Kriegera a jeho výzkumu je však průměrná denní spotřeba sukralózy 1,1–1,6 mg/1 kg tělesné hmotnosti za den, což je 3× nižší než akceptovatelný denní příjem.

Xylitol

Xylitol se přirozeně vyskytuje v mnoha druzích ovoce i zeleniny a jeho sladivost je srovnatelná se sladivostí klasického cukru. Existuje několik studií, které říkají, že nadměrná konzumace xylitolu může vést k průjmu a žaludečním potížím. A ono to vlastně dává i tak trochu smysl vzhledem k tomu, že naše tělo polyoly v nadměrném množství hůře vstřebává.

Nicméně tady s negativy o xylitolu končíme. Zjistilo se, že má jen minimální účinek na krevní cukr a inzulin, což je dobrá zpráva pro diabetiky nebo osoby se zhoršenou tolerancí glukózy. Také existují studie, které podporují tvrzení, že xylitol může pomoci s regulací tělesné hmotnosti díky potlačování chuti k jídlu.

Maltitol

Dalším zástupce polyolů, který v našich produktech využíváme, je zároveň tím nejznámějším. Maltitol se chemicky nejvíce podobá glukóze (resp. jej z poloviny tvoří), a proto způsobuje vyšší výkyv inzulinu než ostatní polyoly. Sladí přibližně z 90 % jako klasický cukr.

Maltitol se však dokáže blýsknout i v tom lepším světle a ukázat nám pár potenciálních zdravotních benefitů:

• Prokázalo se, že dokáže zlepšit absorpci vápníku, což by mohlo vést ke zlepšení hustoty kostí.
• Byla provedena i studie na krysách, která měla za cíl zjistit, zda by maltitol dokázal potlačit rakovinové bujení. Na krysách se tento účinek potvrdil. V přenesení do reálného světa by však člověk musel sníst 64 g a více maltitolu – a jsme opět tam, kde jsme byli – u žaludečních a střevních problémů (které se mohou objevit i při nižších dávkách).

Co nám z článku o umělých sladidlech vyplývá?

• Drtivá většina vědeckých důkazů poukazuje na to, že umělá (náhradní) sladidla jsou naprosto bezpečná, pokud se konzumují v množství pod stanovený akceptovatelný denní příjem.
• V proteinových jídlech a nápojích KetoDiet používáme všechna legislativně schválená umělá sladidla, a to v dávkách, které jsou pro zdraví zcela bezpečné.
• I pro umělá sladidla platí pravidlo, že: „Rozdíl mezi jedem a lékem je v dávce”.

Umělých sladidel v našich proteinových jídlech a nápojích se nemusíte obávat. Tento fakt potvrzuje mnoho nových studií.